Finále třetího dne

Navážeme niť na ranní šňůru…..vůně cíle či checkpointu hnala všechny dopředu. Bahno, ledovky, mlha, déšť byly všem společníky celý den. Jako první dnešní den jsme v Maršově uvítali Matěje Jakoubka, zdržel se pár hodin aby kolegiálně povzbudil další a nyní již krájí noční kilometry přes Broumovské stěny. Matěj vypadá dobře a postupuje s rozumem, noc a vlhko ovšem rozhodí psychiku každému (možná až na první dva závodníky – Tomáše K. a Martina L.).

Necelé dvě hodiny po Matějovi dorazili první vítězové trasy na 150km. I když pravda jest, že vítězem je každý. Nicméně pro zápisy do tabulek to byli mezi děvčaty Daniela Vilma Havránková a Lenka Daníčková Zemínová, kteří tvořili tým VilmaLeny. Cesta prověřila jejich týmového ducha 🙂 V kategorii dívčí sólo ve stejném čase to byla Martina Stadtherrová. Ta se rozhodla, že bacily, který se ji chytly vyžene třídenním pohybem. Bojovala s nimi statečně a doufáme, že vyhrála. Mezi chlapci, opět ve stejné skupině (protože v jednotě je síla) došel do cíle Libor Rygál a Adam Záviška. Libor díky dlouhému brždění bradou první den a nalomeným lyžím do cíle došel bez lyží, ale spokojen. Adam testoval svůj kotník po zranění a díky 70ti km chůze začal kotník stávkovat a nedovolil mu jít dál. S metou 150km byl spokojen a stala se jeho cílem.

Nedlouho se objevil Martin Šilhán. Ten si vyrobil velice kvalitní saně a tak byl slyšet dřív než vidět – saně táhl za sebou i na asfaltu. Občerstvil se, ohřál a pokračoval ještě o kousek dál. Stejně jako Matěje ho ještě čeká dlouhých 450 km.

Opět necelé dvě hodiny po první smečce se dostává do cíle čistě dívčí smečka, kterou jsem nazval Mácháčské vlčice – Petra Hosťa Francke a Šárka Jandusová. Ty si ze závodu odnesou nechtěné suvenýry v podobě pořádných puchýřů a rozmokvalých nohou. Ale opět vše s ůsměvem.

Uplynula hodina a půl a už byla slyšet Netopýrova echolokace. Petr Netopýr Havelka se za svitu čelovky vyřítil do kopce a byl rád, že je rád. My jsme také byli rádi, že ho vidíme. I jemu stačila tady ta nálož vlhkých zážitků a opět posunul svou pomyslnou čáru výrazně dále než minule

Nyní (22:00) dorazil Luboš Kocourek aka Kočka, pro něj je to třetina. Cestou ho opustily saně, odpadlo jim dno. Nechtěl se jich vzdát, snažil se je spravit, ale nakonec držel minutu ticha a rozloučil se s nimi. Takže postup jen dál s batohem a lyžema, ač ty potřeba chvílku ještě nebudou. Jeho příchodem se uzavřel cíl a checkpoint v Maršově nad Metují.

Bohužel chodecké podmínky si vyžádali první oběti. Michal Polák měl smůlu a lyže mu po zmrzlém sněhu ujela někam hluboko do údolí. Vydal se pro ni, ale už ji nenašel. Pokračoval pěšky do Maršova, pak přes Rýchory do Trutnova. Tam se rozhodl, že sbírka zážitků již byla naplněna a to mu stačilo. Proto ze závodu odstoupil. Adam Záviška se rozhodl, že místo 300km mu bude letos 150km stačit. Stejně tak i Netopýr. No a kluci z týmu Polička je zlatá loď, Martin Mazal a Vítek Pučálek, také naplnili truhlu zážitku dostatečně a už je to víc sralo (dle jejich slov) než přinášelo radost. Ač neradi tak skončili na metě necelých 200km.

Ve předu máme Tomáše Kadlece 600km, Martina Lazara 600km a Martina Gablu 300km, jsou již na hřebenech Orlických. Tempo mají ostré a postupují opravdu rychle. Martin se sněžnicema, druhej Martin a Tomáš již zase na lyžích. Což je po 90km v kuse pěšky paráda. Na hřebenech Orlických moc úkrytů není tak uvidíme jakou zvolí strategii.

Všem patří obrovská gratulace a respekt za parádní výkony, kamarádství a dobrou atmosféru! Výsledek je druhořadý, prioritní je zážitek a to splnili do písmene všichni.

Jedeme dál

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *