den 3

Navážu na řádky včerejšího večera. Hned s úderem půlnoci začala noc odchodů a jednoho příchodu. První se do černé, ale počasím milosrdné tmy vydala Ivana. Na srubu si počínala zkušeně, najedla, pospala, najedla pospala a jela. Žádný velký caviky okolo.

Po podzimních povodních chybí v Maršovském údolí stále ještě jeden most. A tak ti, co jdou dál mají na výběr buď zchladit nohy v brodu a nebo to obejít po silnici. Brod si kupodivu ještě nikdo nevybral.

Jen co Ivana opustila srub v Maršově, dostavila se Daniela. Trochu jsme o ni měli obavy, protože 10 km před cílem napsala, že je KO, a že si musí odpočinout. Daniela není nikdy KO, vždycky je jen prošitá a to nás zarazilo. A tak jsme ji rádi viděli. A rádi by jsme viděli vše, co viděla ona. Ponořila se až tak hluboko, že zažila zajímavý noční program. Kvalitní halucinace, kdy třeba měla pocit, že za ní pořád někdo jde a svítí čelovkou. Slonů, obličejů a podobných výjevů, těch bylo nespočet.

Před druhou ranní vyrazil do prostřed noci Takao. Moc toho nenamluví a strašně by nás zajímalo, co si o tom všem myslí. Takový kulturní šok musí být velký bonusový zážitek. A co teprve až uvidí Havířov, kraj razovity. Dvě hodinky byl klid a prostor pro spánek všech. Pak dveře otvíral Toman Stávek a po něm Martin Gabla. Ten měl při příchodu na srub dilema, jestli rovnou vyrazit, ale těžko se posteli odolává a zvolil dobře, nic mu neuteče. 

S příchodem oběda se přiřítil Gustav Subklew z Německa. Ten měl zajímavý přístup. Již měsíc dopředu si propočítal svůj postup a zarezervoval si na obě noci bydlení. Ale byl rychlejší než si myslel. Avšak si s tím hravě poradil, prostě zůstal tam, kde měl podle plánu být. Do cíle přišel v naprostém pořádku, s úsměvem a vypadalo, že přišel z výletu. Celkově třetí lyžař.

V závěsu za Gustavem byl hned jablonecký Lukáš Rabas. Pro něj to byla první výzva takovéhleho typu v životě a zvládl ji bravurně. Trpělivě ukousával, překonával své obavy až se nakonec dostal jako čtvrtý lyžař do cíle. A stejně jako Gustav s úsměvem a v pohodě. Ani se neohřál a už spěchal za rodinou vlakem domu.

Aby to mělo ten správný spád, tak chvíli po Lukášovi dorazil martin Šilhán. Pro něj to bylo teprve zahřívací kolo a čtvrtina z dortu, který ho čeká. Vypadal svěže, občerstvil se a brzy zase vyrazil na cestu. 

Pak nastal zvláštní okamžik, kdy jsme na srubu s Hosťou osiřeli. Bohužel náš tým zasáhla marodka a táta musel srub opustit. Naštěstí už bylo po největším nábuchu, a tak to ve dvou už zmáknem. I když, teď nám do toho hodil vidle Tomáš Kadlec, který prostě chce být už doma u dětí a ženy, a tak se s tím nemaže. Jde snad o den rychleji než loni a s tím jsme určitě nepočítali a tak ho v cíli (pokud tam stihnu dojet) čeká buď sedačka v autě a nebo první otevřená hospoda. Ale naštěstí Tomáš je ten poslední člověk, kterému by to vadilo. Punk is not dead.

Navečer si panáky a cígo dal před srubem Tomáš Brabec. Máma mu volala, že nemá chodit dovnitř srubu, že tam bude vedro a to mu nedělá dobře. A protože mámy se mají poslouchat, tak poctivě seděl před srubem snad hodinu a půl a dovnitř nešel. Těšil se na cestu do noci, že si udělá někde oheň a pohodu.

Kousek po Tomášovi společně dorazili Luboš Kocourek a Jirka Havlíček. Luboš to má jako mezistanici na 300 km a oproti loňsku vypadal ve svěží kondici a těší se až bude pokračovat dál. Jirka už dlouhou dobu bojuje se zraněním kolene a zánětem okostic. Kluci ho cestou bičovali všemožnou motivací, aby to sem dotáhl. Jirka je tvrďák a tak kousl všechnu bolest a dostal se sem. Uvidí se jak jeho stav bude ráno.

A dnešní večer, za chvíli je půlnoc, uzavřeli Honza a Denisa Mečířovi. Ty si jdou taky svůj styl, když potkají hospodu tak je přece potřeba vyzkoušet, co tam člověk může zažít. Takže neváhali a i kilometr před srubem si na to pivko a utopence zašli. Honzova achillovka nicméně už nemá chuť být pružná a funkční, proto to tady musí ukončit. Denisa má taky dost, ale protože nejsou žádný ořezávátka, tak se chystá ve tři ráno vstávat a vyrazit k Orlickým horám. Kde se už konečně zase lyžuje, a kde to pofrčí. O tom svědčí sledování obdélníčku na obrazovce.

Za chvilku dorazí Netopýr a tým Tři na cestě, ale o tom až zase zítra…..Dobrou těm, co tu možnost mají