DEN 5

Dnešní souhrn událostí pátého dne bude asi trochu strohý. Bezpochyby se toho událo spousty, ale naše uši a oči nedokážou obsáhnout tak rozsáhlé startovní pole, aby od každého vyslechli to zajímavé. Rozdíl mezi zadkem a předkem je už 150 km. Takže hlídáme CP v Petříkově a dnes jsme se osobně setkali pouze s Takaem.

Ale zpět do včerejší noci. Mezitím co Ivana nabírala síly spánkem, kousek před druhou ranní dorazil do cíle Martin Gabla. Byl unavený, ale nadšený. Cesta z Kralického Sněžníku je mentálně zrádná. Na mapě se to zdá, že už to není daleko do cíle, ale ouha. Je to ještě zhruba 30 kilometrů a zabere to stabilně pomalým tempem 6 hodin. A tak i Martin byl rád, že v tuto dobu už nemusí nikam jet. Stal se tak druhým lyžařem (často chodcem s lyžema na batohu), který letos dokončil trasu na 300 km. A protože byl nadšen tím co zažil a měl ještě den dovolené navíc, tak si přes noc oddechl a ráno vyrazil se toulat po trase zdolat celé Jeseníky.

Když se Martin chystal spát, Ivana se už chystala vstříc tmavé noci. Bylo tři hodiny ráno a vedro nebylo, ba naopak. Ivana se ale nebojí vlka nic (jestli vůbec něčeho se bojí) a s ničím se nemaže. Takže prostě vyrazila a šla, šla, šla. A že by zastavila? Vůůůbec, zapomeň. Kdo zastaví, nikam nejde a Ivana jde do cíle. Po 18ti hodinách pochodu zastavila na nealko pivo a teď zase sviští tmou a doufám, že pomalu hledá vhodné místo k bivaku. Jinak totiž uvěřím teorii, že mimozemské formy života žijí mezi námi zde na Zemi.

Takao aplikoval svou japonskou píli, trpělivost a celou noc se sunul po hřebeni Kralického Sněžníku. Na CP dorazil krátce po poledni. A hádejte….smál se nebo se mračil? Správně, smál se. Musel jsem si do telefonu stáhnout hlasový překladač, aby jsme mohli pokecat u oběda. No ale moc jsem se toho nedozvěděl co bych mohl prásknout. Jde se mu dobře, bolí ho trochu chodidlo, ale žádný problém nemá. Ptal jsem se jestli měl nějaký špatný zážitek nebo kulturní šok. Tak odpověděl, že kulturní šok má. Prý vůbec nečekal, že tady v Čechách bude led na cestách. Máme pocit, že pro jistotu nejí moc věcí co mu nabídneme, ale dnes jsme mu udělali radost, když jsme zajeli do asijského bistra a přivezli mu nudle. Zbytek dne prospal a před desátou večer jsme mu zamávali na jeho další noční pochod. 

Daniela Havránková po přechodu Orlických složila hlavu v turistické ubytovně na Čiháku, aby nabrala sílu na Kraličák. Cestou se naučila skvělou věc. Měla skříplý zadní žebra a vyřešila to tím, že si výrazně namohla koleno a bolest přebila bolestí. Díky nádhernému dnešnímu počasí to byla kochačka, takže i ona se s chutí pokochala ze Sněžníku ač výstup na něj je dřina jak blázen. Na dnešní noc složila hlavu na Návrší a zítra už to bude za odměnu.

Martin Šilhán opustil Haničku a svým stabilním tempem se vydal lovit další jednorožce. Ale nebojte, to je jen naše JIBE hantýrka a nebudem se v tom dál rýpat. Martin si rád hraje na bezdomovce bez střechy, ale podle trackingu to vypadá, že zareagoval zprávu od Daniely, že na Návrší mají ještě volnou postel, a tak možná vyrazí tam. Nebo, že by šel durch až na CP? No až si tohle budete číst, tak už to bude jasný. Ale vzhledem k tomu, že ho čeká ještě znovu 300 km, tak asi není kam se honit.

Tomáš Brabec a Luboš Kocourek si dělali plus mínus společnost. Tím myslím, že se pohybovali v malém perimetru za sebou a třeba se někdy i potkali a dali řeč. To se vždy jde dobře, když člověk ví, že kousek před ním, či za ním je někdo, kdo zažívá stejné strasti a radosti jako vy. Usuzuji, že má v Mladkově nějaké známe nebo je dostatečně drzí a zaklepal na dveře. kde teď spí. To samé asi Tomáš Brabec. ten se vybičoval k pochodu až do Králíků a tam našel útočiště na dnešní noc. EDIT: Pokračuje dál. Oba dva zítra čeká dlouhý den, protože ve čtvrtek v 9 ráno končí limit závodu a kralický Sněžník nedává svou kůži zadarmo. Ale počasí má být skvělé.

Bohužel jsme obdrželi zprávu od Denisy Mečířové, že stav její achilovky už je neslučitelný s pohybem. Přejela celý Orlický a dotáhla to až do Petrovic. Tam svou pouť musela ukončit. Denisa předvedla velice houževnatý výkon a nebála se vlka nic. Její výkon dokonale naplnil význam slova dobrodružství.

No, a tak to nebylo zas tak strohý. tak zase zítra.