DEN 1

Pomalu se nám chýlí ke konci první den, který je vždy hektický pro všechny strany. Ale s příchodem první noci se vše začíná pomalu uklidňovat a nabírat rozumné tempo. No, tak dobře, spíš až druhou noc, protože jak říká Ivana Bohoňková: „První a poslední noc se nespí.“ A mimochodem, vžil se nám tady nový termín. Když jsem se zeptal: „Jaký máš plány na dnešní noc?“, přišla odpověď: „Jdu na Ivanu.“ Což pro neznalé znamená, že jde nonstop.

Takže to pojďme shrnout, protože aktuálně ostrá tužka v penálu moc nejsem. Na startu se sešlo krásných 25 duší všech možných povah, zaměření, krás a všeho možného. Už na rozpravě jsme z toho měli dobrý pocit, že se sešla dobrá parta lidí, a zatím tomu vše nasvědčuje, že tomu tak je. Z toho máme obrovskou radost – opět jedna velká rodina.

Pro víc než polovinu startovního pole to nebyl první start a někteří dokonce ani jednou nechyběli na startovní čáře. Je to návykový, znám. Letošní podmínky jsou zcela ideální a lyžaři ani jednou nemuseli sundat lyže. A Ladova zimní pohádka je zatím provází na každém kroku. Dokonce chodci bez větší újmy přežili Jizerské hory pod kabátem Jizerské 50. Všichni chodci byli maximálně ohleduplní, a proto došlo pouze ke dvěma výraznějším slovním napadením, což považujeme za úspěch.

V kategorii lyžařů nastolil ukázkově vytrvalé tempo Gustav Subklew z Německa. Velice pokorný a skvělý člověk. Nikde se zbytečně nezastavuje a vypadá to, že projde skrz noc. Ještě před ním lze spatřit zvláštně se pohybující tracker. To je Honza Kopka, který se rozhodl oprášit naši ideu z prvního ročníku, kdy byla vypsána i kategorie bikerů. Tak uvidíme – zatím to moc lákavě nevypadá. Loňský vítěz trasy 150 km, Honza Gotwald, do toho taky šlape slušně a i on plánuje jít na Ivanu. Dál se na hřebeny Krkonoš do noci vydali i Martin s Vítkem alias Polička je Zlatá loď. Tentokrát prý dojdou do cíle, tak jim držte palce, ať se to podaří. Tomáš Kadlas jim je v patách. Ten pro změnu loni vyhrál kategorii běžců na 150 km. Teď, stejně jako Honza, jde 300 km – a na lyžích.

Gavan Hannigan je zkušený borec a jako rozcvičku před Iditarodem na Aljašce si dává 150 km. Za týden letí na Aljašku. Je na něm vidět, že formu má, ale byl překvapenej, že tu máme kopce. A konečně holky: Daniela Vilma Havránková váhala, zda zůstat ve Špindlu, a nakonec vyrazila do lehce mlhavé noci, za lehkého sněžení a svitu měsíce. Hřebeny jsou totiž milostivý, nefouká – a to je tady u Krakonoše sakra důležitý faktor. Halušky zatím nemá, ale to přijde, nebojte. No a jako poslední vstříc druhému výstupu na hřebeny vyrazil Tomáš Brabec.

Krásný výkon předvedla Radka Prošková, když překonala svůj dosavadní výkon a ve vizuální pohodě dorazila do Špindlu. Zde si naordinovala důkladný odpočinek. Jirka Nedas taky právě nabírá sílu, aby v brzkých hodinách, nebo snad i noci, vyrazil dál. Vysoké tempo předvedla i Lenka Fryčová a Petr Horsák, kteří jako chodci dorazili kousek za Gavanem. Ale jdou na to chytře a vědí, že odpočinek dělá mistra, takže si zde dají šlofíka. Martin Šilhán si při nájezdu na kamínky a následném pádu pochroumal záda, tak to léčí v leže a pivem. To by mohlo zabrat. Stejný pád absolvovala i Lenka Látová, která s velkým úsměvem a poškrábanou skluznicí dorazila na CP. A právě dorazil Šimon Brázda – v klidu a dle mě v pohodě. Před startem chtěl bivakovat u přehrady, ale díky Lence Zemínové nemusel, a tak měl o něco víc energie.

V Harrachově rozumně zabivakovali Kuba Zamazal, Hobiti (Robert s Jirkou) a Tomáš Martin. Tomáš vyrazil dál, ale pár kilometrů nad Harrachovem se otočil, protože bolest kolene byla větší, než bylo zdrávo. Tak snad mu odpočinek pomůže – anebo to bude naopak. Robert s Jirkou znají své hranice a jejich cesta do Harrachova je výrazným progressem. A Kuba jde až do Havířova, tak nemá cenu se hnát hned na začátku.

No a k aktuálnímu stavu v 23:30 čekáme na další odvážné. Všichni zde budou podle mých odhadů max do hodiny: Lenka Sobotková a Tomáš Lovas pěšky, a na lyžích Petr Synáček, Netopýr a Michal Polák. O nich zatím nevíme, jak se cítí, tak jim dáme prostor zítra.

Howgh